Co můžeme dělat pro svou krásu?

Každý z nás chce vypadat krásně, a hlavně se tak cítit. Tak proč si to nedopřát? Každý jsme ve své podstatě krásný, ať už zevnitř nebo zvenku. Většinou bývá pravidlem, že ti, co jsou hezcí navenek, jsou špatní zevnitř a naopak. Je nám to velkou záhadou, ovšem není to jistým pravidlem. Pojem krása si každý z nás může představit úplně jinak. Pro některé je krása pouze vzhled a pro jiné je krásou nitro, povaha, zkrátka to, jaký je člověk uvnitř.

světlo za rukama

O vnější krásu se můžeme postarat my sami. Ku příkladu tím, že se každé ráno budeme mazat krémem, a to hlavně v létě, kdy se tím i ochráníme před spálením od sluníčka. Dívky používají make-up, tvářenky, řasenky, rtěnky ke svému zkrášlení. Stačí když si tyto věci dáte jen tak, aby to vypadalo přirozeně. Hlavně ne žádné extrémy. Když už jste nenalíčené, tak ať nevypadáte úplně jinak, než když se nalíčíte. Opravdu není zapotřebí na sebe dávat tunu těchto zkrášlovadel.

 

S vnitřní krásou se už člověk narodí. Ale jsou i tací, kteří na tuto krásu sami přišli a vyspěli. Myslím si, že mít někoho v okolí, nebo lépe být jím sám, je výhodné. Být člověkem, který má srdce na správném místě, vždy vám poradí a je moc laskavý, ale i ten, který se dokáže ozvat, pokud se mu něco nelíbí.

hlava u květin

Základem běžného života, souvisejícího s krásou, je hygiena. Jelikož bychom měli o sebe pořád dbát, měli bychom ji striktně dodržovat. Každý den se umýt, čistit zuby, obstarat si prostředky proti přírodnímu zápachu, mít čisté a neponičené oblečení atd. Neupravený člověk by neměl co pohledávat na ulici. Ale to je věcí každého, ať si chodí, jak chce, ale on nakonec bude tím, na kterého si budou ostatní ukazovat prstem.

 

Pro každého z nás by byl naprostý ideál, kdybychom měli jak vnitřní, tak i vnější krásu. Bohužel nikdo není dokonalý, každý máme své mouchy, jak se říká. I přesto je každý originál.